Confused mind

15. november 2014 at 18:51 | C. |  My own world

Láska. Láska. Lidi se ohání tím slovem, ale co to vlastně znamená?!

Může mi to někdo vysvětlit? Protože já to nechápu. Co to sakra je láska.

Lidi to slovo s oblibou používají, aniž by věděli, v čem tkví jeho smysl, co všechno láska zahrnuje a jaká dokáže bejt.

Nebo zamilovanost. Taky souvisí s láskou, že? Ale vlastně je to úplně něco jinýho. Je to poblouznění jednou osobou, je to něco neskutečně mučivýho a mě to ničí, ničí a drásá mě to a je to to nejzmatenější období, co mě kdy potkalo. Nikdy mi nebylo hůř a líp než teď, nikdy jsem se necítila tak hloupě při zírání na někoho pár metrů ode mě, nikdy jsem se necítila tak skvěle, když jdeme vedle sebe.

Je to kolísání mezi několika tisíci pocitů a je to úplně k ničemu, protože na konci toho všeho se rýsuje jedno velký nic plný zklamání a já bych ho nejradši nějak obešla zadem, jak to správný český lidi normálně dělají, jenomže místo toho skočím přímo do toho bordelu a budu se v něm plácat, dokud z toho nebude ještě větší bordel a já se z toho nezblázním.

Proč? Zkuste bejt zblázněný do někoho, kdo je společenskej, otevřenej, hodnej, milej, krásnej a ještě umí zpívat. Zkuste si to. /Ne, není to celebrita, je to můj nejlepší kamarád./

Je to děs, umírám, moje nitro ječí a řve, až ho bolí hlasivky, snaží se vykřičet na všechny kolem sebe tu krutou pravdu, kterou bych radši ani do polštáře nezašeptala.

Nejhorší je, že moje nejlepší kamarádka mi vmetla do obličeje, že je to vidět až z Ameriky, jak za ním pořád lezu a tak jsem za ním přestala lézt a začal pro změnu lézt on za mnou, což je pro mě absolutně nepochopitelný a jsem z toho zmatená ještě víc. Neskutečně se divila, že po dvou dnech s partou strávených na chatě, kdy jsem polovinu večera proležela na něm a při procházkách se s nim držela za ruku /ale byla tma a já v sobě měla osm panáků hnusný whiskey a pět panáků ještě hnusnějšího rumu/, jsem začala horlivě přemýšlet, proč takový věci dělám a proč se chovám, jak se chovám. A když jsem o tom začala přemýšlet o něco dýl než je zdravý, vážně jsem si uvědomila, proč vlastně.

Čili díky, díky ti, moje skvělá kamarádko, díky za to všechno.

Ještě jsem zapomněla dodat, že moje pitomá žárlivost stěžuje všechno ještě desetkrát tolik a že díky tomu je každá věc o to víc komplikovanější.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Michelle Michelle | Web | 12. december 2014 at 22:15 | React

Láska. Existuje jí tolik druhů a všechna nás může zničit a poslat nás do horoucích pekel. Neumím lásku vysvětlit ale vím, že je to něco, bez čeho se nedá žít. Bez lásky jsme prázdní.
Ale co když nás ten pocit, co by měl být to nejkrásnější na světě, zžírá zaživa?
Mám podobné pocity když jde o NĚJ ale já mám jednu výhodu naproti tobě, ON není můj kamarád. ON není moje nic. A přesto si moje srdce myslí, že dělat přemety když ho vidím je naprosto normální.
Jasně, že když jsem zamilované, jde to vidět až do Ameriky, nebo spíš až na Arktidu. Je to cit, který nejde dlouho tajit, i kdyby jsme byli ty nejlepší herečky na celém světě. Ale nemyslíš, že by ti tvůj nejlepší kamarád něco řekl, kdyby to poznal a nelíbilo se mu to? Užívej si pocitu být s ním a nemysli na ostatní :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement